Nick Wolfe je detektiv v New Yorku, vyšetřující vraždu. Jeho hlavní podezřelou je Amanda Darieux, která je profesionální zlodějkou, již předchází dlouhá historie. Delší, než Nick z počátku tuší. Amanda je totiž nesmrtelná, a žije na světě už přes tisíc let. Když Amanda pomůže Nickovi dokázat, že je nevinná, zasvětí ho do svého tajemství a začne mu pomáhat s některými případy. Nick se tak proti své vůli začíná zaplétat do světa, o němž ještě nedávno neměl nejmenší ponětí.
Spin-off seriálu Highlander je hodně chudý příbuzný svého předchůdce, o němž si fanoušci původního Highlandera myslí své. Havran není nijak výjimečné dílo, hlavně proto, že první polovina seriálu má velmi kolísavou kvalitu. Ale své kouzlo má, a pro ty, kdo původní seriál Highlander neznají, nebo nejsou nijak zarytými fandy, může Havran sloužit pouze jako detektivka s mystickými prvky.
A jak to tedy vlastně bylo? Poslední, šestá série Highlandera probíhala jako jeden velký konkurz na herečku pro hlavní roli ve spin-offu. Žádnou nenašli, a tak do pokračování obsadili Amandu. Ta se v průběhu šesti sérií objevovala nepravidelně, a většinou jen dělala nepořádek, a jako vedlejší zábavná postava sloužila dobře.
A tady je potřeba začít hledat jeden z hlavních problémů – vedlejší postava je vtipná, dokud je vedlejší. Dosadit ji do hlavní role je komplikované, protože musí dostat osobnost, a v tomhle případě se osobnost Amandy změnila k nepoznání. Z nezodpovědné zlodějky, která se léta vyhýbala soubojům a obvykle nechala někoho jiného bojovat za ní, tady kosí zlé nesmrtelné, a bojuje se zločinem. Na začátku je ale vysvětleno, proč se tak změnila, i když blond přeliv na jejích vlasech působí dost nepřirozeně.
Další věc, která nejspíš vadí ortodoxním fandům je to, že Amanda dostane smrtelného mužského parťáka. Ženské hrdinky mají přece jen potíže seriál utáhnout a Elizabeth Gracen není nejsilnější herečka.
Tohle může vadit fanouškům původního seriálu, ale ostatním? Ani náhodou.
Highlander: Havran, má s původním seriálem opravdu společnou jen hlavní hrdinku, pravidla nesmrtelných a nesmyslné tahání mečů odnikud. Pokud ale i ten fanoušek přistoupí na pravidlo, že se dívá na kompletně jiný seriál, docela dobře se pobaví.
Osobně se řadím k lidem, kterého původní Highlander přestal po pár dílech bavit, viděl jen pár epizod, a přesto jsem si tenhle malý spin-off užila. Možná o to víc.
Navzdory všem předpokladům se Havran postupně zlepšuje. Kanadsko-evropská koprodukce seriál, podobně jako svého staršího brášku, rozsekla na půl, a druhá polovina se odehrává v Paříži. Od zhruba dvanácté epizody tak seriál dostává zcela jinou atmosféru, a i ti nesmrtelní jsou víc uvěřitelní na kontinentu, jehož historie je mnohem delší než kanadská nebo, v tomto případě, americká (Toronto tady supluje New York).
Kdyby tenhle seriál neměl v názvu "Highlander", možná by na tom byl líp. Postavy Nicka a Amandy se začnou rozvíjet od začátku, ale trvá, než si autoři ujasní, co vlastně chtějí s dějem a postavami udělat. Nick tak během prvních pár dílů odejde od policie, a později hlavně v Paříži se z jeho skautíka stává i dost povedený charakter, který bojuje s tím, že se jako smrtelník pohybuje ve světě nesmrtelných, dva z jeho nejlepších přátel jsou nesmrtelní, a že musí ctít jejich pravidla, i když do jejich světa tak úplně nepatří. Divák pak vnímá všechno jeho očima, takže Amanda je místy trochu v pozadí, ale to vůbec není na škodu.
Odříznutím se od původního seriálu si mohli jen pomoct, takže by možná i bylo lepší, kdyby zvolili postavu, která není s Highlanderem tak propojená. Amanda se tady snaží sekat dobrotu, a proč vlastně Nickovi o sobě vyklopí všechno už na začátku, se dozvídáme na samém konci série, který je překvapivý, ale díky sledování malých detailů v průběhu seriálu dávající perfektní smysl. Pokud jste kdysi zahlédli pár dílů na Nově hluboko v noci, z celého děje si moc neodnesete. Tady je potřeba to sledovat najednou, a dávat velký pozor.
Elizabeth Gracen v době natáčení bohužel trpěla několika problémy – jako bývalá modelka byla kdysi zapletena s ještě neznámým politikem Billem Clintonem, a během jeho aféry se to provalilo. Byla tak pod velkým tlakem, navíc měla doma manžela budižkničemu, který jí namluvil, že roli získala jen přes známosti, a její kolega jí chce seriál sebrat. Paul Johansson, netušící, co se děje, tak dostal za kolegyni hysterickou, paranoidní herečku, s níž si mimo plac vůbec nerozuměl a celé natáčení tak provázely rozbroje.
Na samotném seriálu to ale v případě jejich postav není vůbec vidět. Možná to naopak celé věci prospělo, protože mezi Nickem a Amandou létají jiskry, jejich dialogy mají šmrnc, a nebýt snahy tvůrců přiblížit seriál svému předchůdci otravnými dlouhými flashbacky do Amandiny minulosti, dost možná by z toho mohl být jeden z těch detektivních seriálů s rozdílnými hrdiny, mezi nimiž to jiskří, ale neustále se tam řeší otázka, jestli mezi nimi bude někdy něco víc. Flashbacky ale tady nejsou tak dlouhé jako v původním seriálu, a slouží jen jako vysvětlení, a jeden se dokonce odehrává v Praze roku 1968, což je velmi sympatické (a kupodivu si dali tvůrci práci se studiem dějepisu).
Je proto škoda, že seriál nepřežil první sérii. S přestěhováním do Francie se kvalita rapidně zlepšila, v seriálu se začaly vyskytovat zajímavé vedlejší postavy (jako nesmrtelný kněz, otec Liam či Nickův kamarád a zaměstnavatel Bert Myers), a Elizabeth Gracen si hlavně potom soukromý život uspořádala, Paul Johansson byl připraven i přes zdravotní komplikace pokračovat, a se závěrečným zvratem v poslední epizodě by seriál získal zcela jinou dynamiku.
Highlander: Havran je spin-off, který možná neměl být spin-offem, ale samostatně stojícím seriálem. Špatné načasování udělalo své (ať už v případě psychického stavu hlavní herečky nebo příliš časného vysílání po skončení originálu), ale koncept nesmrtelných pohybujících se po Zemi, je stále skvělý, a měl by se využít.
Fanouška originálního seriálu to asi moc bavit nebude a díry v ději ho určitě budou štvát. Ale jestli někdo hledá jen detektivní seriál s mystery prvky, pak by tomuhle malému, zapadlému seriálu měl dát šanci, a rozhodně vydržet těch několik úvodních dílů, které jsou, jak už to bývá u většiny seriálů, rozjezdové.
Samotnou mě Havran bavil víc, a hodně mě mrzí, že byl po jedné sérii zrušen. Když se někomu nebude líbit, počet 22 dílů dává možnost ho dokoukat a nikdy víc se k němu nevracet. Za zkoušku ale rozhodně stojí.
Žádné komentáře:
Okomentovat