Pět přátel se po dvaceti
letech vrací na místo činu, do svého rodného města Newton Haven, aby dokončili
takzvanou Zlatou míli. Ta obsahuje dvanáct barů, a v každém z nich si
musejí dát pivo. A to všechno stihnout za jeden večer. Gary King, kdysi vůdce
svých přátel, průšvihář a notorické dítě, své přátele těžce přemlouvá, aby se
nakonec všichni sešli a pokusili se o to, co se jim před dvaceti lety
nepovedlo. Ale po příjezdu do města zjišťují, že se změnili nejen oni sami, ale
hlavně městečko, v němž si je nikdo nepamatuje a lidé se chovají
podivně, téměř strojově....
Třetí díl „Cornetto
trilogie“ byl nedočkavě vyhlížen všemi fanoušky trojice Pegg/Frost/Wright. Ti
se po své poslední spolupráci (Jednotka
příliš rychlého nasazení) rozběhli všemi směry. Edgar Wright si natočil Scotta Pilgrima, Simon Pegg začal
poměrně úspěšně brázdit hollywoodské herecké vody a s Frostem si jen střihl
komedii Paul.
Jejich nejnovější počin
jakoby tohle všechno zrcadlil. I v předchozích dvou filmech šlo o určitou
poctu žánru, napěchovanou odkazy, ale i jakousi geekovskou svobodu, kdy se vždy
některá z hlavních postav snažila vyhnout okolnímu reálnému světu, ať už v umírněnější
verzi Dannyho z Jednotky, nebo
extrémnější, kterým byl Ed z Úsvitu
mrtvých.
Obě tyto role hrál Nick
Frost. Kouzlo U Konce světa tkví
z velké části v tom, že si Pegg s Frostem role prohodili. Simon
Pegg tak hraje postavu Garyho Kinga, na první pohled povaleče, který žije jen
z dnů bývalé slávy na střední škole, kdy spolu s kamarády vymetal
hospody. Má stále původní oblečení, auto, žije v jednom pokoji, a zrovna
se vrátil z protidrogové léčby. Sehnat starou partu dohromady a absolvovat
znovu celou hospodskou trasu je Garyho záležitostí přežití (později doslova), a
znamená to pro něj vlastně uzavření minulosti, aby se mohl pohnout dál.
Nick Frost se tak
objevuje v roli seriózního podnikového právníka Andyho Knightleyho, který
celý život nedělal nic jiného, než že tahal Garyho z maléru, aby to
s ním nakonec úplně vzdal a nechal Garyho napospas osudu.
Tyto dva doprovází ještě
další tři přátelé z mládí. Oliver, smrtelně vážný realitní agent, jehož si
vychutnal Martin Freeman. Steven, architekt, chlubící se novou, mladou
přítelkyní, s tváří Paddy Considinea, který má také osobní problém
s Garym a jeho tendencí přebírat Stevenovi všechny jeho potenciální
přítelkyně. Eddie Marsan pak skupinku doplňuje jako uťápnutý Peter Page, který se
na všechno musí ptát manželky a pracuje pro svého otce. Pětici ještě podpoří
Oliverova sestra Samantha (neustále vyděšeně se tvářící Rosamund Pike), která
kdysi měla aférku s Garym, ale na níž si vždycky myslel Steven.
Gary King je zpět ve svém
živlu, zatímco ostatní se za ním téměř nechtěně vlečou, začínají roezbírat
staré rozpory, hlavně ty s Garym, a do poloviny filmu tak sledujeme
rozvíjení postav, abychom se o ně později mohli bát…
Že U Konce
světa z velké části čerpá z různých katastrofických sci-fi, či
hororů na téma Lupičů těl, je jasné.
Gary a ostatní tedy brzy čelí nepravděpodobné mimozemské invazi, kterou musejí
v podnapilém stavu odvrátit. Jejich plán je zpočátku poměrně jasný. Musejí
dojít až do posledního baru, U Konce světa, aby nevzbudili podezření, že o
invazi vědí. Jejich vzájemné rozpory, a fakt, že Gary to dělá hlavně pro sebe,
celé jejich snažení narušuje. Jsme tak svědky dvou velkých bitek, hodně
utíkání, a sem tam hádky mezi přáteli. Wright s Peggem se samozřejmě
nebáli do filmu vepsat i nějakou tu ztrátu hlavní postavy, takže my jako diváci
nikdy nevíme, co čeká za dalším rohem, a kdo se za ten roh dostane živý...
U Konce světa je ale i tak o dost temnější, než předchozí dva filmy. Cornetto se tu
vyskytne těsně před koncem, a všimnou si ho jen opravdu pozorní diváci. Nápad
dospívání, odpovědnosti, ale zároveň následování snů a naděje v něco, za
co je třeba bojovat, je tu prezentována hlavně skrz postavu Garyho Kinga. Díky
tomu celý film získává asi jednu z nejlépe podkreslených postav
v celé trilogii. Ač je to z velké částí Pegg/Frost show, často se
stane, že i Frost jen statuje v pozadí, zatímco Pegg předvádí fantastické
herectví, obsahující všechno od dětinského nadšení, až po kruté zklamání ze života, který se nevyvinul tak, jak by si Gary býval představoval. U Konce světa se
proto stává dospělejším filmem. Wright s Peggem napsali scénář, v němž
sami dospívají – Simon Pegg herecky (za mě osobně jeho nejlepší výkon, a kdyby
si ho všiml někdo na nominaci aspoň na Zlatý Glóbus, vůbec bych se nezlobila),
Edgar Wright režijně, a celé to tak působí jako pomyslná tečka za roky
geekovského řádění. Přítomnost geeka tam je vidět na každém kroku, bojové scény
jsou vymazlené, stále se objevují oblíbené herci v různých rolích
(David Bradley či Bill Nighy), v jedné z rolí další představitel
Jamese Bonda, tentokrát Pierce Brosnan, a celá řada odkazů, které se pochytí až
na druhé či třetí shlédnutí. Přesto je vidět, že Wright získal nějakou tu
zkušenost navíc, a i ten scénář drží víc
pohromadě. Není nijak překombinovaný (do Jednotky
se náhodný prvek jako pobíhající labuť hodil, tady by to ale bilo do očí), sci-fi
element není nijak násilný, a epicko-apokalyptický závěr tomu dodává
pochmurnost, ale zároveň naději pro všechny postavy, které dostaly šanci začít
znovu.
U Konce světa může být pro některé zklamání, pro jiné příjemným překvapením. Osobně se
řadím do druhé skupiny. Není to zběsilá taškařice, ale humor je přítomen stále,
hlavně v podobě skvěle napsaných dialogů. Je to výborné ukončení série s příchutí
Cornetta, a kdyby se tahle trojka sešla ještě jednou, možná i u něčeho
vážnějšího, možná by jim to i prošlo…
ČSFD, IMDB
ČSFD, IMDB
Žádné komentáře:
Okomentovat