Třetí a poslední část V fenoménu, kterému se budu věnovat, pokračuje zhruba rok po The Final Battle, s většinou hlavních hrdinů z minisérie, a několika novými postavami.
Diana, kterou Mike Donovan chytil na útěku, čelí vojenskému soudu za zločiny proti lidskosti, před soudní budovou ji ale někdo postřelí a v nastalém zmatku zmizí. Ve Sluneční soustavě mezitím vyčkává flotila, která je už plně připravena na invazi a jen čeká na povel k útoku…
V tomto článku se, vzhledem k tomu, že seriál je poslední částí z V trilogie, úplně nevyhnu částečným spoilerům, ale zásadních zvratů v ději se pokusím vyvarovat.
Už to, že V pokračuje v podobě seriálu, prozrazuje, že rebelové byli úspěšní, jinak by nebylo o čem ten seriál točit.
V seriálu se vrací hlavní tři hrdinové a vůdci rebelů – a současně také tři, které by Návštěvníci měli nejraději ve svých vězeních – Juliet Parrish, Mike Donovan a Ham Tyler. Zatímco Juliet úspěšně dokončila lékařskou školu, a je z ní důležitá postava v lékařském zařízení, Mike Donovan opět dělá Návštěvníkům dusno podvratnou činností všude, kde se dá. Tentokrát mu v tom Tyler úspěšně pomáhá, a tvoří tak spolu s Donovanem zajímavou dvojici, kdy Donovan je hrdina, zatímco Tyler by při první příležitosti všechny opustil. V prvních dílech je tento jejich vztah klíčový, ale stejně jako většina zápletek v seriálu, i tady není vytěžen potenciál a cíle odboje, stejně tak postavy, jsou nejisté a nekonzistentní.
Mike Donovan se oproti minisérii naplno pustil do velení, a Juliet tu na několik epizod zaujímá jen vedlejší roli matky pečovatelky.
Do obsazení přibylo několik zajímavých postav, kterým je zpočátku věnována velká pozornost. Především jsou to otec a syn Batesovi – Nathan Bates, majitel výzkumného ústavu, v němž pracuje Juliet, člověk s mnoha penězi a velkým vlivem, zařídí, že Los Angeles se stane otevřeným městem a jediným místem na světě, kde Návštěvníci a lidé mohou vedle sebe chodit na ulicích a nestřílet po sobě. Dohoda to ovšem není tak skvělá, a Nathan Bates (zahraný velmi pěkně Lanem Smithem) není samaritán, ale člověk tvrdě sledující své zájmy. Je ale milujícím otcem Kylea, který s otcem nemá vůbec dobré vztahy a dělá vše pro to, aby ho naštval. Nathanovo zapletení se s Dianou, a naopak Kyleovo spojení s odbojem, je velkou hybnou silou pro prvních zhruba deset epizod seriálu.
Větší prostor dostává naštěstí i Willie, coby Návštěvník, pomáhající rebelům za války, který se natrvalo usadil na Zemi. Robert Englund mu dává přesně to, co potřebuje – citlivost, vtipnost, ale i určitý smutek z toho, že nemůže být se svými lidmi a často proti nim bojuje.
Další postavy, které se objevují v seriálu, se chovají víceméně stejně jako v minisériích, a i tady dojde k tomu, že jsou některé z nich zabity. Dává to V důvěryhodnost v tom, že odboj není selanka a každý může zemřít. V první polovině začíná každá epizoda televizním vysíláním, kde Howard K.Smith (hrající sám sebe) oznamuje pokroky různých odbojových skupin ve světě. Tvůrci se tak chytře vyhnuli záběrům, vyžadujícím velké speciální efekty. Prosté shrnutí ve vysílání, které podporuje rebely, je efektní, a zanechává větší dojem, než velké bitvy a akční scény.
Bohužel se ale snaží šetřit i jinde a dojde tak i na recyklované záběry z minisérií, v jedné epizodě se dokonce jedná o celou akční sekvenci, která je o to mrzutější, že v kontextu příběhu je zcela zbytečná.
Nic víc se napsat nedá, protože to už by bylo moc velké prozrazení děje. Dobré je vědět, že seriál si drží svou stabilní úroveň v tom, že je napínavý, a i přes dvě nebo tři vyloženě slabé epizody, drží diváka v očekávání, co bude dál. Nedá se ale říct, že by se jednalo o klasický propojený příběh, jaké známe dnes. I přes veškerou snahu tvůrců (a návratu Kennetha Johnsona), se V začíná zhruba po třinácté epizodě sypat, jakoby už nevěděli, co dál. Nepomůže tomu odchod několika postav (ať už smrt nebo jen přesun jinam), a neustálé změny lokací, které diváka matou v tom, kde přesně se teď odboj nachází.
Naše losangeleská odborářská buňka je sice ve spojení s ostatními, což je oproti minisérii změna, ale to širší měřítko paradoxně není vůbec vidět. Menší rozpočet omezuje pohyb herců na několik metrů v lesích nebo ve dvou či třech interiérech, a bohužel dojde i na neduh, který je očekávatelný třeba u seriálu typu Odpadlík. Hlavní hrdina (Mike Donovan), přijede do opuštěného místa, kde jsou zlí lidé, spolupracující s Návštěvníky, a on jako správný klaďas pomůže, nechá místní odvážnou ženu se do něj zamilovat, aby na konci odjel (v tomto případě odletěl) do západu slunce.
Ani osobnější zápletky, které se snaží scénáristé později rozehrát, nefungují, protože se najednou postavy chovají jinak, nemění se postupně a díl od dílu jsou méně zajímavé.
První ligu tak v seriálu kupodivu hrají sami Návštěvníci a objevování jejich zvyklostí. Politické pikle, podvody, i obyčejné vztahy mezi nimi fungují úplně stejně, ne-li lépe. Zatímco všichni členové odboje měli prostor pro osobní vývoj už v minisériích (kromě nově příchozích, jejichž potenciál je trestuhodně vyčerpán po deseti epizodách), tady naplno rozehraje svou hru Diana. S lehkostí likviduje svoje oponenty, a ještě stihne sledovat Donovana, Tylera a ostatní členy odboje a dostatečně jim zatápět.
V seriálu jí přibyla nová nadřízená, Lydia, jejíž role je značně sporná, protože s Dianou může soupeřit leda ve velikosti účesu a její představitelka, June Chadwick, se obvykle zmůže jen na zlé pohledy. Jejich soupeření ale v několika epizodách nepostrádá správné napětí a nádech absurdna - v případě ohrožení se dokážou spojit a intrikovat společně, aby se vzápětí zase vrátily ke vzájemnému opovrhování.
Je nám taky odhalena nějaká ta vnitřní struktura a něco z náboženství Návštěvníků, a jen kvůli tomu je třeba litovat, že seriál nedostal šanci se rozjet. Ve druhé polovině mu sice značně dochází dech, ale s návratem tvůrce V, Kennetha Johnsona, měl seriál možnost vrátit se zpět ke svým kořenům a stát se povedenou sci-fi ságou.
Seriál byl neočekávatelně zrušen ještě v průběhu 1. série, a nikdy nebyl natočen ani závěrečný dvacátý díl. Je to škoda, protože alespoň pořádné ukončení by si V zasloužil.
Přese všechna vyjmenovaná negativa je V stále velmi nadprůměrný, a přes rychlé tempo není čas všímat si chyb a dějových děr během sledování. Pro nudu není prostor, a v nedostatcích se může pozorný divák vrtat až dlouho po skončení.
Před seriálem je ale potřeba vidět obě minisérie, které, ač mají svůj vlastní uzavřený příběh, nabízejí uvedení do děje a představení postav.
Žádné komentáře:
Okomentovat