V kalifornské městečku Antonio Bay oslavují sté výročí založení, a spolu s ním se začínají dít zvláštní věci. Elektronika blázní, sklo se rozbíjí samo od sebe a od moře se blíží svítící mlha. Tu pozoruje ze své rádiové stanice v majáku majitelka, Stevie Wayne, která jako první zaznamená, že se děje něco zvláštního. I další obyvatelé, zejména místní kněz, otec Malone, tuší, že se blíží něco zlého. Přesně před sto lety totiž byla jedna loď navedena na útesy, její posádka zabita a zlato z lodi bylo ukradeno a skryto ve vesnici. Námořníci se teď vracejí, aby se pomstili. A jejich spojencem je mlha…
John Carpenter byl na přelomu 70. a 80. let na vrcholu své režijní kariéry. Po Halloweenu a Přepadení 13. Okrsku si mohl diktovat podmínky, a on se rozhodl pro další autorský projekt, který nejen napsal, a zrežíroval, ale složil si k němu hudbu a obsadil si do jedné z hlavních rolí svou tehdejší manželku, Adrienne Barbeau. Také si přivedl z Halloweenu Jamie Lee Curtis.
Mlha ale není o hlavních rolích, spíš o skupině několika jedinců, kteří uprostřed tmy čelí něčemu neznámému, co přichází z mlhy. Finále v kostele je jen vyvrcholením relativně pomalého, ale o to atmosferičtějšího děje. Dalo by se spekulovat, že Mlha nedosahuje kvalit nebo kultovnosti Halloweenu či Věci, ale co se týče typického carpenterovského otisku a už zmíněné atmosféry, za nimi nijak nezaostává. Nejen, že se nejedná o vyvražďovačku, kde by stříkala krev (smrt postavy vidíme, ale většinou je schovaná v mlze nebo slyšíme cvakavé zvuky, které vydávají mrtví námořníci a křik oběti), ale Carpenter není ani omezen pouze na jedno místo, ale má k dispozici celé město a okolí. Když Stevie Wayne jede kolem oceánu, do majáku, pustit své noční vysílání, sledujeme krásný oceán, vítr, a vlny tříštící se o skály, a přesto máme pocit toho, že je to jen klid před bouří. I ta krása, již jsme vystaveni, spíš neklid vyvolává, než aby nás uklidňovala.
Carpenter se byl schopen vyhnout chybě, na níž dojela už spousta tvůrců hororů, založených na strachu z neznámého. I ve chvíli, kdy námořníky, přicházející s mlhou, jasně vidíme, je kolem nich stále aura tajemství – vidíme jen černé figury, se zářícíma očima, s podivným bublavým zvukem místo dechu. Vyvolat mrazení v zádech i při pohledu na to, čeho jsme se předtím báli, když jsme to neznali, to je ten pravý hororový um.
Jistě, nevyhýbá se klasickým hororovým klišé a některé postavy se v nevhodnou dobu chovají vhodně hloupě, ale Carpenter se ani nesnaží nějaká klišé bořit. Vzal si z nich to nejlepší, a dodal jim něco ze sebe.
Co se týče postav, tak kromě Stevie Wayne, jejíž podmanivý hlas se nese celou druhou polovinou filmu, je město téměř liduprázdné a tím vyvolává i pocit izolovanosti. V Mlze vůbec hrají hlavní role ženy.
Adrienne Barbeau hraje matku samoživitelku, která je sympatická, energická, a dostatečně silná na to, aby si i ve chvíli nejvyšší nouze zachovala chladnou hlavu.
Jejího syna si zahrál malý Ty Mitchell, který je na svůj věk nějakých osmi let poměrně rozumný a dokáže se postarat sám o sebe.
Jamie Lee Curtis je tu trochu nevyužitá, ale její Elizabeth projde ve filmu zajímavým osobním vývojem, hlavně díky událostem, jimž čelí. Jako stopařka si stopne místního rybáře, Nicka, s nímž stráví noc a pak mu je celý den nablízku a účastní se vyšetřování, kdo nebo co zabilo námořníky na vodě, kteří přišli do styku s mlhou jako první. Většinou se jen motá kolem a klade dotazy, ale slouží jako průvodce, protože se v tomto prostředí ocitá stejně náhle a nepřipraveně jako sám divák.
Matka Jamie Lee Curtis, Janet Leigh, je v roli starostky skvělá a podle svých slov čekala na správný scénář, kde by si mohla zahrát s dcerou. Samozřejmě, že díky Psychu jí žánr hororu není cizí a chápe všechna úskalí – nebrat to až tak smrtelně vážně a vyhnout se přehrávání, ale brát to dostatečně profesionálně na to, aby byla přesvědčivá.
Dva zmínění zástupci silnějšího pohlaví, otec Malone (Hal Holbrook) a Nick (Tom Atkins) tuhle dámskou jízdu velmi dobře doplňují.
Z Mlhy nebudete lézt strachy po zdi, a asi ani zatínat nehty do opěradla křesla, ale lezavý pocit, že se děje něco nepříjemného, vás neopustí – obzvlášť v pozdně listopadových dnech, kdy mlha za okny prakticky nemizí.
Někoho možná odradí pomalejší tempo, a to, že ač je Antonio Bay malé město, skoro to vypadá, že v něm žije jen asi deset lidí
Mlha vyšla už před časem na levném DVD, a je to jeden z těch několika opravdu kvalitních filmů, které si v papírovém obalu můžete pořídit. Investice se vyplatí, navíc se na DVD vešlo i pár bonusů, kde je dokument o natáčení a původní rozhovory s herci.
P.S. V posledních letech vznikly ještě dva filmy, které mají český název Mlha. Ta z roku 2005 je nepovedený remake právě Carpenterova filmu a je potřeba se mu vyhnout obloukem. Druhý film, v originále The Mist, z roku 2007, je naopak povedená adaptace Kingovy povídky.
Žádné komentáře:
Okomentovat