Arthur Kipps je mladý právník, vdovec, který se stále vzpamatovává ze smrti manželky a stará se sám o malého synka. Toho je nucen krátce opustit, když ho jeho právní firma posílá do odlehlé vesnice, kde má vyřídit pozůstalost na panství Eel Marsh House. Po příjezdu do vesnice ale zjišťuje, že lidé jsou vyděšení, rezidenci, ležící uprostřed mokřin se vyhýbají, a většina rodin přišla nějakým způsobem o dítě. Kipps brzy přijde na to, že Eel Marsh House a okolí straší tajemná žena v černém. Pokaždé, když se někde objeví, zemře dítě. Arthur se rozhodne záhadě přijít na kloub, a vše vyřešit před tím, než za ním přijede jeho vlastní syn…
Žena v černém je další adaptací románu Susan Hill, a tak si scénáristka Jane Goldman a režisér James Watkins nemohli dovolit nijak moc experimentovat s příběhem. Není to na škodu, protože tak se mohl Watkins zaměřit čistě na atmosféru, která je velmi hutná a tísnivá. Přesně jak by to mu v případě mysteriózního hororu mělo být.
Watkins, který dosud natočil jen skvělý survival horor Jezero smrti, se vrhl do podobného žánru, jen bez krve, s odlišným přístupem, zaměřeným čistě na sílu neznámého.
Pokud se divák či kritik domnívá, že jde o nějakou vysoce sofistikovanou filmařinu, tak se splete, protože tohle je vlastně svým způsobem velmi povedené béčko. A jako takové je ho potřeba brát, jelikož přesně tak ho Watkins natočil, všichni ve filmu to pochopili, a tak je jednoduchý příběh s duchem, mrtvými dětmi a zajímavým koncem jen jeden z mnoha. Nepokouší se o nějakou revoluci v žánru, jen je příjemným přírůstkem do řad atmosférických thrillerů v době, kdy pravidla hororu určují.buď litry krve, nebo roztřesená ruční kamera.
Vidět v kinech film, v němž se dobrých deset minut nemluví, hlavního hrdinu (a diváka) obklopují jen tajemná zvuky, tma a mlha, je osvěžující a Watkins se spolu s ostatními nemusí za svou práci vůbec stydět.
Ženu v černém provázel zvýšený zájem i proto, že je to první role Daniela Radcliffea mimo potterovskou sérii. V tomto případě by ale bylo jedno, kdyby hlavní roli hrál kdokoliv jiný, protože film jako tento se vlastně prodá sám. A právě proto by měl Radcliffe svému agentovi posílat do konce života každý týden koš s ovocem, protože pro herce, navíc takového, který byl od svých deseti let všem na očích v dlouhodobé sérii, je tohle trefa do černého.
Důvodů je tu hned několik. Ačkoliv je Kipps hlavní postavou a z plátna nesleze, u tohoto filmu se nikdy neočekává, že by herecké výkony braly dech (je to na druhou stranu škoda, protože taková Nicole Kidman v Ti druzí pravděpodobně předvedla jeden ze svých nejlepších výkonů, stejně jako Bruce Willis v Šestém smyslu). Bývalý obrýlený čaroděj tak nemusel nijak přehrávat, ale prostě být sám sebou natolik, aby nezklamal, nenadchl a neudělal si ostudu. A tu si rozhodně neudělal. Další důvod, proč byla tahle volba šťastná je ten, že jde o známou předlohu, s několika filmovými, televizními i divadelními adaptacemi. Oblíbený (a poslední dobou zanedbávaný) žánr také zajistil, že ať už by byl na plakátě kdokoliv, lidé by přišli stejně. A samozřejmě jde o povedený film, takže vlastně není dál co řešit..
Radcliffovi ještě ve filmu pomáhá Ciarán Hids, s nímž se potkal v posledním filmu o Harry Potterovi (hrál Aberfortha Brumbála), a s kterým tvoří zajímavý filmový tým.
Pochopitelně není všechno zlato, co se třpytí, a tak máme zhruba prvních dvacet minut, které plynou přece jen trochu příliš pomalu, a když Kipps ve druhé půlce filmu obchází potřetí dům ve tmě, už to také není ono. Navzdory tomu se ale divák nemůže nudit, protože je příliš zaměstnán mžouráním do tmy, kdy čeká, co na něj vyskočí.
Lekacích scén tu zase není tolik, ale fungují podle očekávání a navzdory populárnímu a opakovanému slovu "klišé", k tomuto stylu vyprávění a žánru patří, takže stížnosti nejsou na místě.
Námitky, že Radcliffe je na roli moc mladý možná platí v případě určité vyzrálosti, ale rozhodně to nevadí v dobovém kontextu, kdy zakládat rodinu třeba už v osmnácti rozhodně nebylo nic neobvyklého.
Závěr je zajímavý, i když u něj nespadne překvapením divákovi brada, tak se dá považovat za i docela překvapivý – ale v rámci celého filmu dává nečekaně smysl.
Zkrátka, Daniel Radcliffe si vybral dobře, James Watkins se profiluje jako velmi zajímavý režisér, jehož další film budou už určitě provázet vysoká očekávání, a divák zase může jednou odcházet z kina s tím, že se hodinu a půl příjemně bál a cestou by se měl vyhýbat tmě, mlze a bažinám.
čsfd, imdb
čsfd, imdb
Žádné komentáře:
Okomentovat