sobota 14. ledna 2012

Jednotka příliš rychlého nasazení (Hot Fuzz, Velká Británie, 2007)

Nicholas Angel je vzorný policista, který až příliš miluje svou práci. Vyznamenání a ocenění mu pokrývají celou zeď, účastní se aktivit od bojových umění až po háčkování, a kvůli zapálenosti pro práci si neudrží vztah. Je tak dobrý, že to začne vadit i jeho šéfům, kteří ho proto z Londýna převelí do městečka Sandford. Tam se zdánlivě nic neděje, a místní policejní sbor je spíš přehlídka lidí v uniformách, než policistů. Když se ale začnou množit zvláštní nehody, Angel tuší, že s tímhle městem není všechno tak pohádkové, jak se na první pohled zdá. A pak je tu ještě ta labuť…


Psát o Jednotce příliš rychlého nasazení je jako snažit se vylovit smítko plovoucí v čaji vidličkou. Jako žánr spadá všude a nikam, a nejvýstižnější popis by byla možná akční parodie.
Jenže problém je v tom, že Jednotka je příliš dobře zahraná, napsaná a akční, než aby to byla jen parodie. A není to ani čistá akce, ale pokrývá všechny žánry od komedie, přes horor, po drama, až k nadsazené detektivce. Simon Pegg a Edgar Wright, kteří se opět sešli nad scénářem, aby dali dohromady pokračování jejich "Cornetto trilogie" (prvním dílem byl Úsvit mrtvých, a třetí by se měl točit někdy letos nebo příští rok). Simon Pegg a Nick Frost opět v hlavních rolích vzdávají úctu několika žánrům, po zombie hororu jsou to tentokrát "Bayovky" a další klasiky akčního žánru.
Pegg, Frost a Wright jsou geekové, kteří mají to štěstí, že si můžou natočit film. Vznikl tak tenhle filmek, kde sami Pegg s Frostem skáčou, uhýbají kulkám, a střílejí oběma rukama, zatímco letí vzduchem, aby si to náležitě užili, dělali si z toho legraci a zároveň tak vzdali svým oblíbencům hold.
Je trochu obtížné se v zápletce zpočátku zorientovat, protože je potřeba nic z toho nebrat vážně, ale na druhou stranu jsou hlavní postavy tak živé a zábavné, že nejde se jim smát. Pegg s Wrightem byli u Úsvitu mrtvých možná trochu nejistí, když úplně netrefili rovnováhu mezi hororem a komedií, ale tady už to vychytali. Je to mix žánrů, kdy psaní možná probíhalo způsobem, kdy Pegg vykřikl: „Tady dej ještě další scénu s labutí. A sem dej výbuch. A hele, co kdyby na tohohle chlápka spadl kámen?“.
Scénář může takhle působit, ale Wright má všechno pevně v rukou a celý film je vizuálně vyloženě vymazlený. Rychlé střihy, detaily, honičky v autech, akční scény, ale i klidné momenty, jakoby vypadlé z Vražd v Midsomeru. A mezitím vším pořád pobíhá ta zpropadená labuť.

Jednotce příliš rychlého nasazení se musí přijít na chuť. Je to typický britský humor, kde někde bude divák smát nahlas, jinde se škrábat na hlavě, hodně se tu nadává, ale tak, že to není křečovité ani nucené. Každá postavička v Sandfordu dostane svých pět minut, aby nad nimi na všechno dohlížel Simon Pegg, který si roli akčního hrdiny užívá až do posledního záběru. Jeho Nicholas Angel má přesně tolik osobnosti na to, aby nám bylo jasné, že někdo jako on může klidně existovat (čili není přemrštěný), sžili se s ním, a sledovali jeho nechuť odejít z Londýna, pomalé zaplouvání do ospalé atmosféry Sandfordu, a následné vykopnutí do poslední akcí nabité půl hodiny, kde Pegg běhá s brokovnicí, hláškuje, střílí, a jede na koni.
Nick Frost jako jeho parťák Danny nezaostává ani o krok, a je docela potřeba ho obdivovat, protože na rozdíl od Pegga nemá ani vzhled, ani postavu typického akčního hrdiny (Pegg pro roli zhubnul a cvičil, a oba prošli i výcvikem se zbraněmi). Oba dva pak ukážou příklad pravého filmovo-policajtského parťáctví, o které jde v akčním policejním žánru především.
Oběma sekunduje slušná řádka britské herecké špičky, jejíž index "úžasnosti" stoupá úměrně s počtem jejich výskytu v jedné místnosti. Jim Broadbent hraje policejního šéfa, a přesně chápe roli a film, v němž hraje. Připomíná dobráckého šéfa malé policejní pobočky, který ale na všechno dohlíží ostřížím pohledem (možná až příliš).
Timothy Dalton se rozhodl přehoupnout do role přepálených záporáků, a svými dvojsmyslnými narážkami („Tenhle bude zítra ráno na kousíčky“) koření film a dává lekce v kradení scén.
Kdo pozná mihnuvšího se Petera Jacksona nebo k nepoznání maskovanou Cate Blanchett, tak má u mě plus, protože bych ani jednoho z nich nepoznala, kdybych si to nepřečetla.

Film vyšel u nás na DVD, nedávno dokonce v moc pěkném přebalu. Stejně jako u jiných britských věcí si ale film divák nejlépe vychutná v originále, i když autor titulků kadenci dialogů občas neuhlídal. Český dabing je povedený, ale stejně jako jinde, i tady to dabéři namlouvají jen jako další film bez potřebného nádechu ironie, a hlavně s utlumením některých hlášek, vtipů a klení.

Při sledování jakéhokoliv díla, které má na svědomí Pegg/Frost/Wright (případně jen jeden z nich) je nutné přistoupit na pravidla hry o tom, že tohle je parta filmových nadšenců, kteří dostali miliony na natočení Mizerů na britském venkově. Pokud tahle pravidla pochopíte, budete se královsky bavit.
A nakonec možná přijde i labuť.

Žádné komentáře:

Okomentovat